Akademický sněm zvolil nového předsedu Akademie věd. Stane se jím stávající místopředseda akademie, chemik Jiří Drahoš. V tajné volbě získal 188 hlasů z 228 a porazil tak svou protikandidátku, ředitelku Ústavu experimentální medicíny Evu Sykovou. Stávající předseda Václav Pačes funkci neobhajoval, chce se vrátit k výzkumné práci.

Návrh Akademického sněmu ještě musí projednat vláda a schválit prezident republiky. Jiří Drahoš by se měl ujmout funkce na dalším Akademickém sněmu, který se koná 24. března 2009.

ČTĚTE TAKÉ: Václav Pačes končí, Akademie věd volí nového předsedu

Rád by vytvořil co nejlepší podmínky pro čerpání financí z evropských fondů a k aktivitě na tomto poli vyzval i jednotlivá pracoviště a pracovníky Akademie věd.

Ohradil se proti nařčení, že Akademická rada nedělá dost pro podporu inovací a přenosu výsledků výzkumu do praxe. Neuvedl, odkud taková kritika zaznívá, nicméně jeho protikandidátka Eva Syková v programovém prohlášení v souvislosti s potížemi při zakládání podnikatelských subjektů akademickými ústavy napsala: "Dosavadní praxe ukazuje, že vedení AV ČR bylo k těmto aktivitám v nejlepším případě velmi rezervované, spíše však doba předběhla jeho tradiční myšlení."

Podle Drahoše leží překážky především mimo Akademii věd, například v legislativních omezeních. Zdůraznil důležitost vládní reformy výzkumu a vývoje, kritizoval však její konkrétní podobu. Ve svém programovém prohlášení mimo jiné uvedl: "Chápu politické zadání cílů reformy, nemohu ale souhlasit s tím, že místo koncepce jsou základem reformy jen obecné výchozí teze, které nebyly podrobeny analýze ani oponentuře odborné veřejnosti, a že realizace reformy je založena na čistě administrativních postupech. Je paradoxní (nebo snad symptomatické?), že klíčový dokument upravující prostředí výzkumu a vývoje v ČR vznikl zcela nevědeckým způsobem."

Foto: ČTK