Spory o značky vedou Budvar a Anheuser-Busch již 100 let

Anheuser-Busch začal značku Budweiser a její varianty (např. Bud, Budweis) užívat v polovině 19. století. Její zavedení údajně prosadil jeden ze zakladatelů pivovaru v americkém Saint Louis, když hledal v Evropě vhodný název pro pivo, které by přistěhovalcům z Evropy připomnělo starou vlast. Firma AB si Budweiser i zkrácenou obdobu Bud nechala ještě v 19. století zaregistrovat pro území USA. Později se AB stala největším výrobcem piva na světě a jí užívané značky jedněmi z nejcennějších ochranných známek.

Již v 19. století se však na severoamerickém trhu prodával i původní Budweiser z Českých Budějovic. Zástupci AB se tedy po desetiletí snažili práva ke známkám budějovického piva získat, nejdříve jen pro území Spojených států, což se jim těsně před začátkem 2. světové války podařilo.

První vlnu vzájemných střetů urovnala smlouva v roce 1911. V té si dva budějovické pivovary ponechaly právo používat označení Budweiser s přívlastkem Original pro celý svět, AB pak ochrannou známku mohl používat všude kromě Evropy.

Ve druhé známkoprávní smlouvě z roku 1939 se Budějovičtí vzdali označení Bud, Budweis a Budweiser v oblasti od Panamy na sever. Podle německého listu Die Welt využila americká strana okupace Československa, aby si vynutila četné ústupky.

Další jednání se vedla až v 60. letech, avšak, stejně jako v následujících dvou desetiletích, bez výsledku. AB zatím se svým pivem do Evropy pronikl pod značkou Bud a na britský trh po soudním sporu i se značkou Budweiser. V 70. letech začal Budvar registrovat název Bud jako svou značku.

Další jednání mezi Budvarem a americkým koncernem bylo zahájeno v roce 1986. AB usiloval o to, aby Budvar, který si na značku zajistil exkluzivitu ve většině evropských zemí, za určité odškodnění okleštil možnost svého působení o další země.

Počátkem 90. let se americká společnost pokusila spor vyřešit vlastnickým proniknutím do českého pivovaru. Návrh však česká strana neakceptovala. Podle tehdejších výroků řady odborníků Američanům nešlo o rozvoj českého producenta, ale jen o převzetí kontroly nad značkou. O možnosti, že doposud státní Budějovický Budvar koupí právě Anheuser Busch, se ostatně spekuluje dodnes.

V 90. letech se jednalo o několika návrzích na smír. Český návrh na odprodej evropských práv na značku "Bud" ztroskotal na ceně, k uzavření dohody nedospěl ani projekt prosazovaný českými chmelaři, kteří navrhovali uzavření smlouvy o převodu ochranné známky Bud na Američany za závazek, že AB bude nakupovat žatecký chmel. Na podzim 1996 AB oznámil, že se stahuje z jednání s českou vládou, protože se údajně ukázalo, že názvy Budweiser a Bud se mohou v Evropě dále prosazovat i bez známkoprávní dohody s Budvarem.

V současnosti vedou Budvar a AB po celém světě desítky známkoprávních sporů a správních řízení. V Evropě se v posledních letech daří spory postupně urovnávat, podle odborníků i díky posílení právních pozic Budvaru, neboť zeměpisná označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo získala v rámci EU ochranu, a to přímo ve Smlouvě o přistoupení Česka k EU.

Američané ve sporu s Budvarem argumentují, že Budweiser se jako první značkové pivo v USA vaří v St. Louis už od roku 1876, zatímco pivovar Budvar byl založen až v roce 1895. Češi ovšem namítají, že právo várečné udělil jihočeské metropoli král Přemysl Otakar II. už při založení města léta páně 1265, tedy tradice českého Budweiseru (od německého názvu pro Budějovice - Budweis) jsou o nějakých 800 let starší. Podle zástupců Budvaru je název Budweiser zeměpisným označením, které garantuje spotřebitelům původ a kvalitu zboží.

Autor: ČTK
www.ctk.cz